Smrt nepřirozená

Smrt nepřirozená

zabití, vražda/utracení, sebevražda, asistovaná sebevražda a euthanasie

Zabití
zabitím rozumím v tomto článku dvě „věci“. Tou první je myšleno zabití za účelem potravy, to znamená člověk - zvíře, zvíře - zvíře a zvíře - člověk. Za druhé mezi lidmi zabitím rozumím neúmyslné zabití důsledkem sebeobrany, v horším případě zaviněnou nedbalostí.

Vražda/Utracení
Vražda, název už sám o sobě vypovídá za své. Jde o úmyslné, mnohdy i úkladné zabití, do nějž spadá i utracení, neboť jaký je rozdíl mezi člověkem a zvířetem? Jen to, že člověk je tzv. inteligentnější? Ba dokonce sám sebe zve pánem tvorstva? Nezlobte se na mne, ale samochvála smrdí. Jen proto, že zvíře něco bolí, má také nějaké trápení, tak jej zavraždíme? Pro alibistické zlehčení spousty závažných činností jsme totiž my lidé schopni vymyslet doslova „fantastické“ názvy, které vnutí ostatním do širšího povědomí. Ba dokonce jsme schopni na legalizaci vraždění učinit zákony. My lidé, máme pojišťovny, pečujeme o své zdraví, ale zvířata? Jsou to také živí tvorové. Mnohdy se bohužel stává, že jen proto, že nechceme ono tolik vytoužené zvířátko, tak jej raději v tom lepším případě vyhodíme, v tom druhém zavraždíme – tedy utratíme či necháme zavraždit – utratit. Je toto v tzv. lidském pojetí právo na život? Stejně jako lidé stárnou i naši miláčci. Stejně jako nás lidi, ty zvířátka něco bolí, ale my na rozdíl od zvířátek se léčíme. Zvířátko raději zavraždíme či dokonce necháme zavraždit, než se o něj postarat či si jej nechat.

Sebevražda
Otázkou je, zda člověk má či nemá právo na svobodné ukončení svého života. Osobně si myslím, že každý člověk je svobodná bytost a stejně tak, jako má právo na život, má právo i na důstojnou smrt. Sebevraždy se mnohdy stávají při zkratovém jednání, kdy si člověk ani neuvědomuje, že něco takového dělá. Ale jsou i lidé, kteří jsou schopni se zabít jen tak, protože se nudí v životě. Ale lidé, kteří jsou vážně nemocní a stávající legislativa nedovoluje důstojný odchod, nejsou v mých očích zavrženíhodní, když se rozhodnou jakýmkoliv způsobem ukončit své trápení. Když se podívám, jak se tzv. „stát“ o nás stará, tak mi nezbývá nic jiného, než uvažovat nad tím, že budu-li také jednou stár, nemocen a na konci svých sil, kdy se člověk sám o sebe není schopen postarat, také předčasně ukončit svou životní pouť. Nebýt nikomu na obtíž, nikomu nepřekážet. Neboť dnešní politika tolik zatěžuje život občanů, že mnozí mají problém s tím se postarat jen sami o sebe, na tož se starat o děti, ba dokonce své zestárlé rodiče.
Jen nechápu jedinou věc. Rádoby sebevrahy, kteří jen povídají, nakonec zůstanou např. trčet někde na mostě, nechají se vláčet médii, aby snad byli zajímaví? To nejsou lidé, kteří chtějí skutečně spáchat sebevraždu. Ti, kteří opravdu chtějí tímto způsobem odejít, o těch v podstatě ani nevíme. Nakonec se jen dovíme, že se někdo zabil či spáchal sebevraždu. Nemluví o tom, prostě to udělají. Takoví sto procentně rozhodnuti a čestní. Chci to udělat, tak o tom tzv. nekecám.

Asistovaná sebevražda
Tím se rozumí např. smluvená sebevražda, kdy mnohdy člověk je na konci svých sil a umírá v nesnesitelných bolestech a je pro něj vysvobozením být zabit, ale za svolení a vědomí osoby, jež o tuto pomoc žádá. Bohužel do dnes neexistuje u nás tokový zákon a jako obvykle lze i toto snadno zneužít k vraždění.

Euthanasie
Jde v podstatě o to samé jako viz. „Asistovaná sebevražda“, ale stále se dnes stává, že jde o ukončení života trápícího se člověka bez jeho vědomí. Sporná to otázka.



Komentáře k článku

 

Vytvořenou službou P-C.cz - Vlastní blog z vlastního PC. Mapa stránek